vendypVIP

Oblíbená alba

Alba, která má vendyp v oblíbených
24 fotek, 12.8.2018, 24 zobrazení, 20 komentářů
Nachází se v Orlických horách a hlavním druhem je, jak už název napovídá, kriticky ohrožený hořeček mnohotvarý český.
13 fotek, 4.9.2017, 38 zobrazení, 33 komentářů | cestování, krajina, příroda, země
La Push Beach je série tří pláží poblíž komunity La Push a městečka Forks. My navštívili první dvě pláže. First Beach se nachází 23km západně od městečka Forks a jako jediná je dostupná autem. Po celé délce pláže můžeme nalézt mořem vybělené naplavené dřevo. Vyschlé a mnohdy opracované stejně jako oblázky. Second beach je od First oddělená útesy a je přístupná pouze přes pevninu skrze husté lesy. La Push beach asi mnozí budou znát ze ságy Stmívání (Twilight) - já to při plánování nevěděl a dozvěděl jsem se to až později. :-) Každopádně, když projíždíte městečkem Forks, budete narážet na cedule typu "kolik dní bez incidentu s upíry" a podobně...

Jak už fotky napovídají, cílem bylo opět focení západu slunce nad Tichým oceánem. Opět se se západem nahrnula oblačnost a zdálo se, že je to beznadějné. Nakonec i tentokrát slunce trochu vysvitlo a, i když ne tak krásně jako u Ruby Beach, pozlatilo oblaky...
29 fotek, 4.9.2017, 42 zobrazení, 49 komentářů | cestování, krajina, makro, příroda, zvířata
Madison falls je krásný vodopád stékající po mechem pokryté skále. Nachází se kousek od silnice a řeky Elwha a je snadno dostupný prakticky komukoli. Výška vodopádu je přes 15 m. Nad tímto vodopádem se údajně nachází další vodopád, který je však zcela nepřístupný.

Řeka Elwha pramení v Olympijských horách a po 72 km vétá do moře (Úžina Juana de Fucy) kousek od Port Angeles. Je to jedna z řek, ve které je možné nalízt všech pět druhů pacifických lososů a čtyři druhy anadromních pstruhů. Mezi lety 1911 a 2014 však blokovaly řeku přehrady a ze stovek tisíců lososů putujících po celé řece do hor klesly stavy jen na několik tisíc v dolním toku. V současné době jsou přehrady odstraněny v rámci $325 milionovému projektu Elwha Ecosystem Restoration Project. I z toho důvodu se nedoporučuje v řece plavat - jsou v ní kusy betonu s trčícími ocelovými dráty. Ryby se třeba jednou do řeky vrátí a v lososových kaskádách, které jsme po cestě viděli, zase budou skákat lososi a pstruzi.

Na začátku stezky vedoucí k Sol Duc Falls jsme potkali krásně barevnou sojku Stellarovu - je to druh vyskytující se na západě a je příbuzná východní sojce chocholaté. Po cestě jsem pak narazil na několik ostnitých keřů endemického druhu oplopanaxu hrozivého (Oplopanax horridus). Roste pouze v chladných vlhkých lesích amerického severozápadu.
23 fotek, 25.8.2018, 8 zobrazení, 7 komentářů | krajina, události
Třebívlice spadají do vinařského regionu Litoměřicko, který je nejstarší v Čechách. Víno se tu pěstuje už od roku 1057. Ve středověku měly vinice až 400 ha a byly po Praze největší vinařskou oblastí v Čechách. Rozsah vinic se ale postupně snížil, v 19. století na cca 100 ha. V roce 2004 se rozhodl podnikatel a vášnivý milovník vína Jan Dienstl, zašlou slávu vinaření v Třebívlicích obnovit. Zakoupil cca 34 ha vinic a vysadil zde keře odrůd, které mají největší šanci se prosadit a dávat kvalitní vína.
36 fotek, letos v srpnu, 120 zobrazení, 50 komentářů
Při letošní dovolené v Bulharsku jsme bydleli v městečku Kraymorie. Je to malá vesnice hned vedle Burgasu, ve které není tak rušný život jako v jiných vyhlášených městech. Lidé jsou tu přátelští a pohoda je tu vidět na každém kroku. Na Bulharsku je prima, že je zde cenově vše dostupnější a tak jsme měli možnost ochutnat spoustu místních specialit, ať už to bylo jídlo, pivo či kořalička :) Pomalejší obsluha v restauracích byla vyvážena výborným jídlem, na které budeme ještě dlouho vzpomínat.
37 fotek, 3.7.2018, 90 zobrazení, 236 komentářů | doma, dokumenty, koníčky, města, rodina-přátelé
ALB 727 - stále je co fotit … třeba vzpomínky
31 fotek, loni v létě, 37 zobrazení, 77 komentářů | makro, příroda, země
31 fotek, 21.8.2018, 158 zobrazení, 47 komentářů | dokumenty, kultura, lidé, události, moje fotozprávy
(ostrost videí jsem bohužel nemohl ovlivnit a dávám je sem jen pro dokreslení atmosféry)
38 fotek, květen až červen, 120 zobrazení, 374 komentářů
34 fotek, 26.6.2018, 191 zobrazení, 139 komentářů
V den našeho návratu jsme měli dostatek času, udělalo se i hezky a tak jsme si zašli do skanzenu Vlkolínec nedaleko Ružomberoku. Nad obcí se tyčí kopec Sidorovo, kam už jsme ale nestíhali, tak příště. Cestou jsme však procházeli úžasnou louku, kvetly na ní samé skvosty, užili jsme si to.
141 fotek, 14.6.2018, 190 zobrazení, 185 komentářů
... z turistického zájezdu do Děčína - NP České Švýcarsko ... obsáhlé album především pro zúčastněné :-)
18 fotek, 7.5.2018, 48 zobrazení, 16 komentářů
a tak i toto album je pomyslnou tečkou za putováním po regionu Epirus v severním Řecku, zaměřeném hlavně na orchideje, ale nejen na ně...už jen pár foteček, nastoupit do auta, a vyrazit. Před námi dlouhá cesta.
48 fotek, 7.5.2018, 43 zobrazení, 40 komentářů
Křivoklát je jeden z nejstarších a nejvýznamnějších středověkých hradů českých knížat a králů. Nachází se v nadmořské výšce 285–290 metrů na skalnatém ostrohu nad Rakovnickým potokem, přítokem řeky Berounky na území městyse Křivoklátu v okrese Rakovník ve Středočeském kraji. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka ČR a v roce 1989 byl zapsán na seznam národních kulturních památek ČR.
50 fotek, 28.8.2017, 142 zobrazení, 176 komentářů | cestování, krajina, makro, příroda, zvířata
Jezero Mono má současně rozlohu něco přes 2000 km2 a maximální hloubku asi 48 m (průměrná je pak 17 m). Hladina jezera je položená v nadmořské výšce asi 1944 m. Proč píšu asi? Protože hladina jezera se mění - kdysi jezero dosahovalo mnohem dále (hladina byla vyšší, tudíž i plocha a hloubka). Díky poklesu hladiny dnes můžeme obdivovat nádherné vápencové věžovité útvary, které byly jinak dříve pod vodou (na druhou stranu po odtoku vody přestaly útvary růst a začaly erodovat vlivem podnebí, vegetace a návštěvnosti). Salinita se také s časem měnila - v roce 1941 dosahovala cca 50g solí/l v osmdesátých letech ale téměř 100 g/l. Před patnácti lety byla naměřena hodnota 78 g/l a očekává se, že během 20 let klesne na cca 69 g/l, jak se voda do jezera postupně doplní. S tím však také pod hladinou opět zmizí ony nádherné sloupy. Pokles hladiny o cca 12 m v minulém století byl způsoben odvodem vody z přítoků Mono basin (především stavba akvaduktu v roce 1941), kdy odpar začal převyšovat přítok vody. Dnes je snaha vodu navrátit nazpět, čímž časem dojde k obnově původní hladiny a rozlohy jezera. Důsledkem toho však bude zatopení již zmiňovaných sloupů. A jak tyto ikonické sloupcovité útvary vznikly? Vyvěrající čerstvá voda s vysokým obsahem vápníku se míchala s vodou v jezeře bohatou na uhličitany a prostou chemickou reakcí tak vznikaly uhličitany vápenaté - vápenec. Postupem dlouhé doby (stáří věží se odhaduje na 200 až 900 let v mnou navštívené oblasti - jinde se však vyskytují pozůstatky tufů starých cca 13 000 let) se tak kolem těchto podvodních pramenů zformovaly tzv. podvodní tufy. Jezero patří mezi nejstarší v Severní Americe - jeho stáří se odhaduje na 700 000 let. Je položené v Mono Basin ve stínu Sierra Nevady a okolních sopek odkud se do jezera po celou dobu jeho existence smývaly soly a minerály. Největšího růstu jezera došlo na konci poslední doby ledové. V té době mělo jezero údajně rozlohu neuvěřitelných téměř 900 000 km2.

Voda je v jezeře 2,5 krát slanější než voda mořská a 100 krát zásaditější. Nechutná tedy slaně, ale spíše hořce. V tomto mixu dokáží přežít trvale jen tři organismy, endemický druh žábronožky, mouchy vyskytující se na slaných jezerech a řasy. Místní indiáni dokonce kukly zdejších mušek sbíraly a přidávali je jako ochucovadlo do jídel - odtud se nese i původní indiánský název "Mono" jezera je označení pro tyto mouchy a jezero tedy v překladu znamená vlastně "Muší jezero". A opravdu - na okrajích vody u břehu jsem měl možnost vidět černá hejna much plujících na hladině. Jedinci patří pravděpodobně druhu Ephydra hians a tráví většinu života pod vodou jako larvy a kukla, ale i dospělci se umí potápět aby se krmili na řasách a kladly vajíčka. Vzduch si s sebou nesou podobně jako jiný hmyz zachycený jako vrstvička mezi chlupy na těle. Endemický druh žábronožky Artemia monica nežije nikde jinde než v jezeře Mono a živí se stejně jako muší larvy řasami rostoucími v jezeře. Jedinci, které jsem fotil nepřežijí zimu, a tak se další generace rodí z přezimujících vajíček hned, jak přijde na jaře oteplení. Dospělci jsou navíc důležitou potravou pro místní ptáky.
19 fotek, 26.6.2018, 106 zobrazení, 27 komentářů
43 fotek, květen až červen, 382 zobrazení, 104 komentářů | cestování, krajina, makro, příroda, země
... kvetoucí ploty, díry do kosmu, lesní schovávaná, perličky na dně, pokouříme-postříkáme-odletíme, rošťárničky, skryté překvapení
28 fotek, 19.5.2018, 28 zobrazení, 24 komentářů | cestování, koníčky, krajina, příroda, zábava
Soustava rybníků - tady nám počasí nepřálo, ale ve vesničce Mazelov a potom u pískoven už bylo krásně

Rajce.net je největší česká sociální síť
zaměřená na sdílení fotografií a videí.

Nabízí neomezený prostor zdarma, snadnou a rychlou výrobu fotoknih i jiných fotoproduktů.