Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.


Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.
 
"Člověk by měl dělat také něco zdánlivě zbytečného,něco jen tak pro radost,aby úplně nezblbnul z toho,co dělat musí."(Petr Ruffer)
Fotografování mě moc baví,začala jsem se jím zabývat od jara 2011 a zcela mu propadla.Děkuji všem za návštěvu a komentíky kladné ,či záporné.Přeji všem hostům dobré světlo a pohodu do dnů příštích:)
"Fotografování je báječný způsob pro komunikaci a je to skutečně univerzální jazyk." (Bill Frakes)

reklama

114 fotek, 19.9.2013, 158 zobrazení, 122 komentářů | architektura, cestování
Centrem jeruzalémského Starého Města prochází Via Dolorosa neboli „Cesta bolesti“. Tato křížová cesta sleduje poslední útrpné kroky Ježíše Krista z místa, kde byl odsouzen, přes vrch, kde byl ukřižován až ke chrámu Božího hrobu, kde se údajně nachází jeho hrob. Celkem je cesta tvořena čtrnácti zastaveními.
Via Dolorosa protíná z východu na západ Muslimskou čtvrť v izraelském Jeruzalémě. Ulice, jimiž poutníci procházejí, se příliš neliší od ostatních ulic v Muslimské čtvrti, je také lemována nejrůznějšími krámky a stánky.
Křížová cesta se během staletí několikrát změnila a její trasa se neopírá o žádný historický základ. Je spíše jakousi náboženskou tradicí než historickou skutečností. Přesto se dnes touto cestou ubírají davy poutníků, kteří se ztotožňují s Ježíšovým utrpením. Během cesty poutníci stejně jako on absolvují čtrnáct zastavení, čímž dodržují hluboce zakořeněné tradice. Ke každému zastavení se váže určitá událost, která se přihodila Kristovi během jeho poslední, osudové cesty s křížem na ramenou. Některá zastavení připomínají jen pamětní desky umístěné na zdech domů. Občas je poutníci mají problém i najít, protože bývají zakryty stánky s náboženskými suvenýry. Jindy jsou zase ukryté uvnitř budov.
77 fotek, 18.9.2013, 175 zobrazení, 178 komentářů | architektura, cestování, krajina, příroda
IZRAEL - místo střetu tří náboženství.
Nikde na světě není soustředěno tolik památek s historií starou až šest tisíc let jako právě v Izraeli.Nikde jinde nevzniklo tolik filosoficko-náboženských proudů jako na území Izraele. Izrael je svatou zemí pro křesťany, židy i muslimy. Izrael je prostě nádherný.

Jaffa (Krásná)- je starobylé přístavní město, které je označováno za jedno z nejstarších na světě.Se svými 40 m n. m. poskytovala důležitý rozhled nad pobřežím a byla též důležitým strategickým místem ve vojenské historii.Dnes je městskou čtvrtí města Tel Aviv-Jaffa.

Tel Aviv (Jarní pahorek) - je oficiální hlavní město Izraele, nové a průmyslové, přesto s krásnou pláží. Je to největší město Izraele, sídlo obchodu, vzdělání a zábavy.

Betlém - je město pod palestinskou správou, leží kousek od Jeruzaléma, na Západním břehu Jordánu. Narodil se zde Ježíš ,sem míří kroky každého křesťana nebo milovníka historie, narodil se zde král David, zemřela zde Ráchel…Leží na okraji Judské pouště nedaleko Jeruzaléma. Nejvýznamnější památkou v dnešním městě je bezesporu chrám Narození Páně, jedna z nejstarších křesťanských svatyní pocházející už z druhé poloviny 3. století. Ústředním bodem chrámu je jeskyně, na jejíž podlaze stříbrná hvězda symbolizuje místo, kde se údajně narodil Ježíš. O stavbu kostela se zasloužila svatá Helena, matka byzantského císaře Konstantina Velikého. Neméně důležitým poutním místem je také Mléčná jeskyně. Sem se uchýlila Svatá rodina před útěkem do Egypta během vraždění neviňátek. Nedaleko se rovněž nachází židovské poutní místo - hrobka Jákobovy manželky Ráchel. Starý zákon zmiňuje, že z Betléma pocházel izraelský král David a byl zde i za krále prohlášen. Proto se Betlém nazýval Davidovo město. Další významnou osobností spjatou s Betlémem je sv. Jeroným. Ten zde dokončil ranný překlad bible do latiny známý pod názvem Vulgata.
25 fotek, 24.8.2013, 149 zobrazení, 34 komentářů | cestování, krajina, příroda
Bešeňová je malá obec, která se nachází v centru turisticky atraktivního regionu Liptov, 10 km od města Ružomberok a 20 km od města Liptovský Mikuláš. V délce jednoho kilometru se táhne podél nejdelší slovenské řeky Váh. Bešeňová je známá zejména díky geotermálním pramenům, které dosahují teplotu téměř 70 °C. Nachází se zde Thermal Park Bešeňová s termálními bazény, který obsahuje množství vířivek, masážních trysek, tobogánů, saun, restaurací a řada jiných atrakcí. Jeho termální voda blahodárně působí na pohybové a dýchací ústrojí, urologické problémy, má příznivé kosmetické účinky a díky prvku lítium pozitivně působí na psychiku.
31 fotek, 23.8.2013, 92 zobrazení, 57 komentářů | cestování, krajina, příroda
Štrbské pleso se nachází v nadmořské výšce 1346 m a pyšně se řadí mezi nejznámější a nejnavštěvovanější plesa ve Vysokých Tatrách. Dřívější obyvatelé se živili jako dřevorubci, pastevci, uhlíři a bylinkáři. Z tehdejší doby zůstala zajímavost, že původní Štrbčané chtěli a dokonce se i roku 1860 pokusili vypustit pleso, aby získali pastviny. Od konce 19. století dochází k umělému zarybňování plesa. Mezi další zajímavosti o Štrbském plese patří skutečnost, že v zimních měsících kdy bylo pleso zamrzlé, tak se na něm lámal led, který díky své čistotě byl dovážen až do Berlína a Budapešti.
48 fotek, 22.8.2013, 122 zobrazení, 113 komentářů | cestování, krajina, příroda
Slovenský Ráj je národní park v oblasti Dolného Spiša. Slovenský Ráj je znám hlavně vodopády a krásnou přírodou.
Kláštorisko (760)je turistické centrum v centru Slovenského ráje s ruinami kartuziánského kláštera.Kláštorisko sloužilo jako úkryt pro obyvatele spišských obcí při nájezdech Tatarů kolem roku 1241. V roce 1305 zde byl vystavěn kartuziánský klášter, dle nálezů se zde však nacházela pevnost i dříve. V 15. století byl klášter obsazen husity a v roce 1543 zbourán, aby nesloužil za úkryt loupežníkům. V současné době je klášter obnovován a vede jím prohlídková trasa. Roku 1926 začala na jižní straně přilehlé louky stavba turistické ubytovny, která na svém místě stojí dodnes.
38 fotek, 20.8.2013, 135 zobrazení, 103 komentářů | cestování, krajina, příroda
Veľké Žabie pleso je jedním ze tří ples ležících v Kotlině Žabích ples, jedné z větví Mengusovské doliny ve Vysokých Tatrách.Sousedy Velkého Žabího plesa jsou Malé Žabie pleso a Vyšné Žabie pleso.
Hladina Velkého Žabího plesa leží ve výšce 1 919 m. Pleso má trojúhelníkovitý tvar a leží v těsné blízkosti Malého Žabího plesa. Uprostřed plesa se zvedá jako pyramida kamenný ostrůvek s volnými skalními bloky. Ty připomínají při pohledu z prahu Dolinky pod sedlem Váha žábu s jednou nataženou tlapkou. Odsud i vysvětlení názvu ples. Plocha Velkého Žabího plesa činí 2,65 ha, šířka 170 m a maximální délka 287 m. Hloubka plesa je v literatuře uváděna na 7 m.
84 fotek, 19.8.2013, 131 zobrazení, 140 komentářů | architektura, cestování, příroda
Pieniny jsou krajinný celek na Slovensku a v Polsku, patří do geomorfologické oblasti Východné Beskydy.
Území se nachází v severní části Spiše, nazývané též Zamaguří. Území bylo v minulosti osídleno převážně Poláky a Rusíny, ale i Židy, Němci a Romy.
Pieniny tvoří horský masív bradlového pásma. Na slovenském území se nacházejí jen nižší vrcholy, například Holica (828 m). Nejdominantnější vrcholy se nacházejí na polské straně: Sokolica (747 m) a Tři korunky (polsky: Trzy korony, 982 m). Vrchol Třech korunek se skládá z pěti částí:
Okrąglica (982 m)
Płaska Skała (950 m)
Nad Ogródki (940 m)
Pańska Skała (Bryłowa) (920 m)
Niżnia Okrąglica (Ganek, Siodło)
Pieniny se dělí na tři části:
Spišské Pieniny, mezi dolinou Bielej vody a ohbím Dunajce u Niedziče. Nejvyšší vrch je Branisko (polsky: Żar) – 879 m
Střední Pieniny (zvané jen Pieniny), od Niedziče po ohbí Dunajca mezi Sromowcami Niżnymi a Szczawnicou (Tři korunky, Holica a Sokolica).
Malé Pieniny, sahající do doliny Popradu, s nejvyšším vrcholem Vysoké Skalky (1050 m) – nejvyšší hora Pienin.

Červený kláštor - původně Lechnický klášter, začali budovat pravděpodobně po roku 1320. Své pojmenování dostal podle červené barvy střech klášterních objektů. Jeho historie je úzce spjatá s působením dvou řeholí - kartuziánů a kamaldulů. Mniši obývali samostatné domečky - cely, při kterých byly zahrádky. Nejmonumentálnější stavbou klášterního komplexu je gotický jednoloďový Kostel svatého Antona Poustevníka z roku 1360. Ze zdejších mnichů se do dějin významně zapsal sběratel léčivých rostlin, mnich Cyprián. Jeho celoživotním dílem je Herbář z roku 1766, který obsahuje 283 exemplářů rostlin. Se jménem Cypriána se pojí také legenda o létajícím stroji, na kterém údajně vzlétl z Troch korún a přeletěl až do Tater
73 fotek, 18.8.2013, 188 zobrazení, 163 komentářů | cestování, krajina, příroda
Velmi krásný den s velmi krásným počasím .Čeká nás Tatranská Lomnice,Skalnaté pleso ,Lomnický štít a potom jdeme po Tatranské magistrále přes Hrebienok do Starého Smokovce.
30 fotek, 17.8.2013, 134 zobrazení, 95 komentářů | architektura, cestování, krajina
se zastávkou na hradě Strečno .
Hrad je znám určitě téměř každému českému návštěvníkovi Slovenska. Při cestě do Tater, na Fatru či na východní Slovensko kolem tohoto krásného hradu tyčícího se na strmé vápencové skále nad korytem řeky Váh určitě budete projíždět. Nachází se totiž v úzkém Strečňanském průsmyku roztínajícím na dvě části Malou Fatru. Průsmykem totiž prochází spojnice mezi městy Žilina a Martin (respektive Vrútky). Hrad neminete, ať již pojedete autem a nebo vlakem.Kulturní památka hrad Strečno je velkolepá zřícenina kdysi jednoho z nejvýznamnějších slovenských (hornouherských) hradů na vysoké kolmé skále nad levým břehem Váhu poblíže stejnojmenné obce. Hrad se nachází na začátku velmi úzké soutěsky, tzv. Strečnianského prielomu, kterou zde masívem Malé Fatry vytvořila dravá řeka Váh. Soutěska lemující klikaté meandry řeky spojuje oblast Turčianské kotliny s jeho centrem ve městě Martin s nejvýznamnějším centrem severozápadních Uher (Slovenska) Žilinou od níž Strečno leží jen necelé 3 km na východ. Hrad Strečno tvoří neodmyslitelnou kulisu cesty na sever Slovenska, do malebné oblasti Turiecu, Liptova a Tater. Společně s nedalekým Starhradem (Starým hradem), nacházejícím se nedaleko proti proudu Váhu nad levým břehem řeky, kdysi vytvářel unikátní středověkou pevnost chránící celý zdejší kraj a obchodní cestu procházející Povážím. Návštěvník procházející hradní expozicí může obdivovat mnohé dochované architektonické prvky, pozdně gotická okna, pozůstatky kleneb, ale převážně žebrový systém stropu kaple, jež byla i barevně vymalována. Při velké rekonstrukci z konce 20. století byly mnohé prostory zastřešeny a jejich prostor upraven pro expozici o stavebním i historickém vývoji hradu. Zajímavostí je i vyčištěná hradní studna vykopaná ve skále a nádherný výhled ze zpřístupněné velké hradní věže.
40 fotek, červen 2013, 128 zobrazení, 120 komentářů | cestování, příroda
.... potkala jsem cestou ...
65 fotek, červen 2013, 227 zobrazení, 296 komentářů | cestování, krajina, příroda
...pár obrázků toskánské flory a fauny ulovených ve chvílích volna :)
Ve volném dnu jsme došly po pláži k Národnímu přírodnímu parku Maremma.Tento „bohem zapomenutý kraj " býval divočinou plnou neprůchodných, zrádných močálů, zamořených zhoubnou malárií. Dnes z Maremmy zůstaly jen nepatrné zbytky, chráněné jako přírodní rezervace. Kdo sem vstoupí, má dojem, že už není v Evropě, ale v jakési exotické krajině Indie, Afriky či Jižní Ameriky…
Bažiny a pahorky Maremmy poprvé obdělávali Etruskové a poté Římané. Po zániku římské říše však oblast padla za oběť záplavám a malárii. Tyto dvě pohromy zanechaly Maremmu takřka neobydlenou až do 18. století. Od té doby byla půda vysušena, zavlažovací kanály vyčištěny a na úrodné půdě se začalo rozvíjet zemědělství. Úchvatný Parco Naturale della Maremma – jeden z mála civilizací nedotčených pobřežních pásů v Itálii – byl založen v roce 1975, aby se zachovala původní flóra a fauna a zabránilo výstavbě. Park můžete prozkoumat pouze pěšky nebo vyhlídkovým autobusem .
Odvážně jsme vyrazily do vnitrozemí a jen nakoukly , po pár metrech jsme narazily na čerstvé stopy divočáků,provedly čelem vzad a šupajdily zpět do civilizace.Park určitě stojí za prohlídku s průvodvem,tak snad někdy příště:)
http://mochileros.dobrodruh.net/rubriky/toscana-2010/zajimavosti/parco-regionale-della-maremma
145 fotek, 23.6.2013, 144 zobrazení, 268 komentářů
Florencie, hlavní město italského Toskánska, leží na řece Arno a světoznámá je především díky své architektuře a umění z dob středověku a renesance. Dá se dokonce říci, že ve městě se nachází až třetina všech kulturních pokladů Itálie. Ve středověku byla Florencie centrem obchodu a umění a také jedním z nejbohatších měst vůbec, proto byla přezdívána “Athény středověku”. Největší rozkvět ale zažívalo město až v 15. a 16. století, kdy zde vznikla renesance a k moci se dostal rod Medicejských. V letech 1865 až 1870 byla Florencie dokonce hlavním městem celého Italského království.
Historické centrum města, které je od roku 1982 na seznamu UNESCO. Florentská architektura je skutečně impozantní a doplněná nesmírně cennými uměleckými skvosty.
61 fotek, 20.6.2013, 107 zobrazení, 158 komentářů | architektura, cestování, krajina, příroda
Pisa byla v minulosti jednou z nejvýznamnějších italských republik, jejíž politický vliv se uplatňoval v celém Středomoří. Roku 1284 byla Pisa poražena konkurenčním Janovem a od té doby nastal její úpadek.
Centrem města je náměstí Piazza dei Maracoli, na němž jsou soustředěny čtyři nejvýznamnější památky.Všechny památky jsou z bílého mramoru a působí velice romanticky.
Šikmá věž - je symbolem města, její stavba započala roku 1173 a začala se naklánět ještě dříve, než bylo v roce 1274 dostavěno třetí podlaží. Přesto že má pouze třímetrové základy, bylo rozhodnuto, že bude dostavěna. Věž byla dokončena roku 1350, avšak náklon věže se neustále zvětšoval. Dnes odchylka dosahuje 5,5 metrů. V minulosti bylo provedeno zesílení základů a tak je dnes věž opět přístupná veřejnosti i když je počet návštěvníků omezen.
Dóm - je nejstarší památkou na náměstí .Je postavený v letech 1064 - 1118 v románsko - pisánském stylu. Interiér je rozdělen do pěti lodí a vyniká nádhernou výzdobou.
Baptistérium - kruhové románské je třetí cennou památkou stojící na náměstí,jeho stavba započala roku 1152. Pro nedostatek financí se stavba protáhla na více jak sto let a tak byl interiér dokončen v gotickém stylu.
Posvátné pole - je čtvrtou památkou na náměstí .Je to hřbitovní stavba z roku 1277.
64 fotek, 19.6.2013, 210 zobrazení, 390 komentářů | architektura, cestování, krajina, příroda
Toskánská Siena je metropolí stejnojmenné provincie a jedním z nejoblíbenějších turistických cílů v severní Itálii. Město je velice moderní, avšak centrum města je velkolepou sbírkou gotické architektury a nabízí úchvatné panorama. Na přelomu 12. a 13. století byla Siena jedním z nejvýznamnějších evropských měst a co do velikosti a bohatství konkurovala Paříži. Nicméně mor, který následoval ve století čtrnáctém, připravil o život polovinu obyvatel a město se z této pohromy již nikdy nevzpamatovalo. Rozvoj a stavební ruch byl zastaven, Siena začala upadat, ale díky tomu se zachovaly do dnešních dní četné památky i rozložení centra v takřka nezměněném stavu. Středem města je náměstí il Campo ve tvaru lastury, které je označováno za nejkrásnější na světě. Jeho atmosféru jsme si vychutnali v podvečer, kdy jsou kavárny a bary po obvodu náměstí a v jeho okolí naplněny čilým ruchem – setkávají se zde jak místní tak turisté. Il Campo je také dějištěm tradičního dostihu Palio. Celou jižní stranu náměstí zabírá Palazzo Pubblico s 97 metrů vysokou zvonicí. Dnes zde sídlí Museo Civico s expozicemi historie města v cenných středověkých interiérech. Nad náměstím se na kopci vypíná románsko-gotický dóm, velkolepá stavba, v jejíž blízkosti si návštěvník může udělat představu o slávě a bohatství středověké Sieny. Za návštěvu stojí naproti dómu stojící Ospedale di Santa Maria della Scala, jedno z hlavních městských center umění a kultury, Museo dell´Opera del Dumo či známá galerie Pinacoteca Nazionale. Centrum města, uzavřené původními hradbami, bylo pro svou historickou hodnotu zapsáno na seznam UNESCO.
46 fotek, 19.6.2013, 144 zobrazení, 164 komentářů | architektura, cestování, krajina, příroda
Nádherné San Gimignano ležící v samém srdci Toskánska je významné svými četnými středověkými památkami, díky kterým bylo zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO. Nejdominantnějšími z těchto památek jsou však jeho rodové vysoké věže, kvůli kterým bývá nazýváno také jako Manhattan středověku. Z původních 75 věží se jich sice do dnešní doby dochovalo jen 15, ale i tak jsou unikátní ozdobou města. Najdete je ve starých městských čtvrtích San Matteo a San Giovanni. San Gimingano je tak dnes považováno za jedno z nejatraktivnějších měst Toskánska. Dokázalo si totiž udržet svůj středověký ráz a jedinečnou atmosféru.V San Gimignanu, jež se stalo symbolem středověkého Toskánska, žije okolo 7 tisíc obyvatel. Jelikož je situováno ve výšce 320 metrů nad mořem, naskýtá se odtud jedinečný výhled na okolní kopcovitou krajinu porostlou bujnou vegetací a údolí Val d’Elsa.
Historie města sahá až do 4. století př. n. l., kdy zde byla založena první Etruská osada, která dostala název Velathri. Později došlo k přejmenování na Silvia a dnešní jméno dostalo podle Svatého Gemignana. V 11. století zde stála jen malá vesnička o čtyřech domech, která se během sta let rozrostla na menší město. Největší zisky města pocházely z pěstování vinné révy a šafránu. Také dnes se z místní vinné révy vyrábí velmi kvalitní a chutné víno Vernaccia.Do San Gimignana se časem začaly sjíždět italské šlechtické rody, které zde stavěly honosné paláce a obranné věže, které město tak proslavily. Věže měly být symbolem bohatství jednotlivých rodů, ale také sloužit jako obrana při pouličních nepokojích a bojích. V té době město procházelo největším rozkvětem, který se však zastavil ve století patnáctém.
Mezi nejvýznamnější památky města patří kromě již zmiňovaných věží například městská brána Porta San Biovanni z 13. století, náměstí Piazza della Cisterna, paláce Palazzo Razii, Palazzo Tortoli, Palazzo del Podest a Palazzo del Popolo s muzeem Museo Civico. Při toulkách městem narazíte také na románsko-gotický kostel Chiesa di Sant’Agostino pocházející z 13. století. Mezi středověkými budovami je vtěsnáno průčelí již neexistujícího kostela San Francesca. Hezký výhled na město se nabízí z ruin paláce Rocca ze 14. století.
48 fotek, 19.6.2013, 142 zobrazení, 124 komentářů | architektura, cestování, krajina, příroda
VOLTERRA je město alabastru.
Nachází se na skalnaté plošině, mezi údolími Era a Cecina a je obehnána dvojí soustavou středověkých hradeb. Vyrostlo na základech jednoho z 12 nejdůležitějších etruských měst - Velathri - mělo 25 tisíc obyvatel a bylo jedním z posledních, které se vzdalo římské nadvládě. Dnes se zde nachází jedno z největších etruských muzeí v kraji.Volterra zažila největší rozvoj ve 12. a 13. stoleti, hlavně díky privilegované poloze na solné cestě do Florencie a zpracování alabastru těženého v okolí, který dodnes představuje důležitý zdroj příjmů.
Městské brány jsou nádherné - Porta a Selci, Porta Marcoli, Porta di Docciola, Porta San Francesco, Porta San Felice, Porta Diana. Zvětralé čedičové hlavy krášlící Porta dell´Arco Etrusco představují etruská božstva.
Okolo náměstí Piazza dei Priori se nachází mnoho středověkých budov. Patří k nim palác Palazzo dei Priori, který je nejstarší gotickou radnicí v Toskánsku, jež se stala vzorem pro řadu dalších včetně florentského Palazzo Vecchio.V katedrále z 13.století můžete obdivovat fresky a zdobený strop z bílého a černého mramoru. Paláci Palazzo Pretorio ze 13.století dominuje Pigletova věž. V baptisteriu naproti katedrále se nachází křtitelnici od Sansovina.
Pevnost Fortezza Medicea ze 14.století dnes slouží jako věznice. Poblíž se nachází Parco Archeologico, kde kdysi bývalo centrum starověké akropole, ze které už toho sice moc nezbylo.
V jižní části města se nacházejí ruiny římského divadla s komplexem římských lázní. Nejpěknější pohled na jejich rozvaliny se nabízí z vyhlídky u Via Guarnacci
Museo Etrusco vystavuje etruské nálezy z přilehlého okolí, ke kterým patří i 600 vzácných uren a Stín večera – protáhlou bronzovou postavu chlapce.
V budově konventu z 12. století se nachází Museo Storico dell’Alabastro, ve kterém je mnoho soch zvířat od různých umělců, ke kterým patřil i Raffaello.
82 fotek, 17.6.2013, 301 zobrazení, 162 komentářů | architektura, cestování, krajina, příroda
COLLODI je městečko známé tím, že zde vyrostl italský novinář a spisovatel Carlo Lorenzini, autor příběhu o panáčku Pinocchiovi.
V Collodi se nachází unikátní barokní zahrada nedaleké Villy Garzoni. Nad pravidelně členěným parterem s fontánami, jezírky, tvarovanými keři a květinovými záhony se zvedá centrální schodiště s bohatě zdobenými terasami, kterým vévodí mohutná vodní kaskáda s vodopádem a impozantní sochou Slávy. Z teras je výhled na různé části zahrady se sochami mytologických či alegorických postav.Před všudypřítomným sluncem se lze skrýt nejen v umělých jeskyních, ale i v přilehlých lesících či v labyrintu, k němuž přiléhá bambusový háj.Na místě dnešní vily stával dřív středověký hrad, který je zmiňován již v r. 1633 v souvislosti s markýzem di Garzoni, který byl rovněž pravděpodobně prvním architektem zahrady. Práce na zahradách však trvala ještě další 3 generace než mohly být přirovnávány např. k zahradám v Boboli, vily d´Este či Postupimi. V zahradách je motýlí skleník.
LUCCA je elegantní město ,obklopené hradbami, na kterých rostou stromy, nabízí atraktivní směs náměstí, malých kostelů, muzeí, galerií a dlážděných uliček.Patří mezi nejpříjemnější a nejklidnější z toskánských měst. Město bylo založeno jako římská kolonie roku 180 př. n. l. a svobodným městským státem se stalo na počátku 12. století a svou svobodu si udrželo až do roku 1847.
69 fotek, 16.6.2013, 154 zobrazení, 218 komentářů | architektura, cestování, krajina, příroda
Oblast Cinque Terre (UNESCO)najdeme na východním pobřeží Ligurie, severně od provinčního města La Spezia. V překladu název znamená pět zemí – do oblasti spadá pět obcí. Na dramatickém pobřeží riviery, s neporušenou vegetací, se nacházejí typická městečka s domy nalepenými na skalách, která si po staletí zachovala původní ráz. Jedním z důvodu je donedávna špatná dostupnost. Silnice jsou velmi úzké a strmé. Všechna města jsou dobře dostupná železničním spojením během několika minut, však ne všechny vlaky zastavují ve všech obcích! V okolí najdeme terasy s vinicemi – vyrábí se zde víno prvotřídní kvality.Oblast byla osídlena už v Paleolitu. Za dob starověkého Říma byla města také osídlena, v této době vznikala jejich jména. Základy dnešních městeček jsou z 11. století, kdy celá oblast patřila Janovskému království.
MONTERROSSO al Mare má nádherné pláže, největší v oblasti. Nachází se zde kostel San Stefano. Uvnitř jsou umělecká díla z 16. století.
VERNAZTA je nejvýstavnější městečko, leží na skalnatém výběžku. Typické jsou velmi strmé uličky se schody. Kdysi zde sídlila významná rodina Doria.
CORNIGLIA je nejvýše položená a od ostatních se liší tím, že zde převažovalo zemědělství. Najdeme zde zříceninu hradu z 16. století.
MANAROLU poznáme podle úzkých, několikapatrových domů. V centru se nachází gotický kostel. Nejklidnější místo, zatím málo objevené turisty.
RIOMAGGIORE je velice podobné Manarole, poněkud větší a s větším počtem návštěvníků. V centru města je kostel San Giovanni Battista z roku 1340. Mezi Riomaggiore a Manarola vede turistická stezka zvaná Via del´Amore.
43 fotek, 25.5.2013, 113 zobrazení, 131 komentářů | cestování, koníčky, příroda
25.5.2013 - máme volný den před odjezdem domů.Mělo být koupání .Inu ,cestovka míní ,příroda mění :)
Poslední procházka Procchiem a tak trochu dramatická cesta domů.
36 fotek, 24.5.2013, 128 zobrazení, 104 komentářů | cestování, krajina, příroda
24.5.2013 - 6.trasa okruh z Capoliveri jižním poloostrovem.
Capoliveri je nejkrásnější městečko na jihovýchodě ostrova, ležící na úbočí vrcholu Monte Calamita. Historie místa se shoduje s historií celého ostrova s jednou výjimkou - prý je to jediné místo, které neocenilo příchod Napoleona, který se rozhodl město bombardovat, aby jeho obyvatele probudil z netečnosti. Avšak jedna zdejší kráska intervenovala za město a její půvaby přiměly císaře, aby od svého záměru upustil.Capoliveri hrálo významnou roli i ve středověku, o čemž svědčí výstavba kostela Sv. Michala. Z budovy se zachovala jen část s apsidou, v minulém století byla přebudována a stala se hřbitovní kaplí. Stopy původní konstrukce ukazují čistý pisánský vliv. Podle tradice v tomto kostele sloužil mši papež Řehoř XI., když se na své cestě z Avignonu v prudké bouři musel uchýlit ke zdejším břehům.
Jedeme přes vrch Monte Calamita (413 m) ,obsahuje tolik magnetitu, že lodím plujícím kolem pobřeží vychylují ručičku busoly. Úbočí je pokryto vinicemi, obdělávanými políčky i středomořskou macchií, zatímco vrchol je tvořen skalními vrstvami rzivé barvy, které se střídají s bílými kameny. V jeho útesech žije množství racků.
Dále po pobřeží okolo pevnosti Forte Focardo ze 17. st. S majákem. Dnes je v majetku vojenského námořnictva. Nedaleko odtud se nacházejí krásné písečné pláže sevřené skalními útesy.
Pokračujeme do malebného rybářského městečka Porto Azzuro,navštívíme prodejnu minerálů a ještě zajedeme k sirnému jezírku kousek za městem.

Komentáře

nebo přihlásit Komentář lze odeslat klávesovou zkratkou shift + enter