Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.


Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.
 
"Člověk by měl dělat také něco zdánlivě zbytečného,něco jen tak pro radost,aby úplně nezblbnul z toho,co dělat musí."(Petr Ruffer)
Fotografování mě moc baví,začala jsem se jím zabývat od jara 2011 a zcela mu propadla.Děkuji všem za návštěvu a komentíky kladné ,či záporné.Přeji všem hostům dobré světlo a pohodu do dnů příštích:)
"Fotografování je báječný způsob pro komunikaci a je to skutečně univerzální jazyk." (Bill Frakes)

reklama

60 fotek, 17.8.2015, 125 zobrazení, 102 komentářů | architektura, cestování, krajina, příroda
V samém srdci skotských Highlands leží tradiční palírna sladové whisky Dalwhinnie. Lahve s lahodným mokem z údolí se stejnojmenným názvem najdete v restauracích a barech po celém Skotsku. I v zahraničí tu a tam najdete tuto "single malt" mezi lahvemi s nejlepším pitím.Palírna byla založena v r. 1897 pod jménem Strathspey, ale již v r. 1898 majitelé zbankrotovali a nový majitel A. P. Blyth palírnu přejmenoval na Dalwhinnie. Již v r. 1905 palírnu koupila americká společnost Cook & Bernheimer. Po vyhlášení prohibice v USA (r. 1920) se palírna vrátila do skotských rukou, když ji koupil James Calder, podílník v Macdonald Greenlees, společnosti vyrábějící míchanou whisky. Od něj palírna přešla do vlastnictví Jamese Buchanana, výrobce Black & White. Požár v r. 1934 zastavil výrobu na čtyři roky, krátce po znovuotevření byla výroba znovu zastavena v důsledku nedostatku ječmene během 2. světové války. Dnes je vlastníkem společnost United Distillers. 10% produkce se na trh dostane jako single malt, zbytek se používá do míchaných whisky především značky Black & White. Palírna Dalwhinnie je nejvýše položenou palírnou ve Skotsku.V této whisky jsou částečně chutě více Skotských oblastí. Voda z níž se tato whisky vyrábí, pochází z řeky Truim, která je přítokem Spey. A jedním z charakteristických rysů této whisky je trávová příchuť, má však také rašelinovo-vřesovitý charakter, který je příznačný pro severní Vysočinu. Ale úplně nejdůležitější je u této whisky bohatá medová příchuť, která ji neomylně řadí mezi typické whisky oblasti Perthshire.Palírna produkuje 8-mi, 15-ti a 18-ti letou whisky. Ke 100. výročí palírny byla vyrobena 15-ti letá Dalwhinnie Centenary Edition. Dalwhinnie Double Matured zrály nejprve v sudech po bourbonu a dozrávali v sudech po sherry oloroso. Na trhu je také 36-ti letá Super Premium Malt.

Blair Castle je skotský zámek, nacházející se poblíž vesnice Blair Atholl ve středním Skotsku v kraji Perthshire. Měl strategickou pozici na hlavní cestě přes střední část Highlandu a je jedním z největších a nejnavštěvovanějších skotských zámků. Zámek je sídlem rodu Murray, vévodů z Athollu, kteří mají zvláštní výsadu – mají právo držet si svou vlastní armádu, Atholl Highlanders, čítající asi 90 mužů (jediná legální soukromá armáda v Evropě). Původní pevnost tu stála už od 13. století a střežila strategickou cestu na sever Skotska. Původní obranyschopnost pevnosti byla pověstná. V 18. století ho (tak, jako jiné skotské hrady a zámky) poznamenaly jacobitské vzpoury a povstání. Místní vévoda pak hrad Blair přeměnil v krásný georgiánský zámek. Zámek Blair je bezesporu jedním z nejkrásnějších a největších skotských zámků (má celkem 32 místností). V zámku se nacházejí významné sbírky zbraní, loveckých trofejí, rodinných suvenýrů, maleb, nábytku, ručních prací apod., shromážděné rodem Murrayovců po mnoho generací. Kolem zámku se rozkládá krásný park. V jeho rozsáhlých zahradách rostou kromě jiného jedny z nejvyšších stromů Velké Británie.

Scone Palace - nedaleko Perthu leží malá vesnička Scone. Tohle místo má v historii nezastupitelný význam. Právě zde bylo sjednoceno Skotsko, když Kenneth MacAlpin porazil Pikty v roce 838, a tak zde na Moot Hill byl vystavěn klášter Scone. Ten měl pro Skoty mimořádný význam – až do roku 1296 tu byl umístěn takzvaný Kámen osudu (Stone of Destiny), na kterém slavnostně přísahali skotští panovníci při své korunovaci. V roce 1296 kámen odvezl do Anglie Eduard I. a nechal jej vsadit do nového korunovačního trůnu anglických králů (zpátky do Skotska se vrátil až v roce 1996; nyní je umístěn na hradě v Edinburghu; ve Scone Palace se nachází kamenná kopie korunovační stolice). Poslední korunovace se zde odehrála v roce 1651, kdy byl král Karel II. korunován na krále Skotů. Šlechtické sídlo Scone Palace vyrostlo v roce 1580 na místě původního kláštera a dále rozšířeno v roce 1808 za Davida Williama Murraye, 3. hraběte z Mansfieldu. I dnes je stále Scone Palace obýván hrabětem z Mansfieldu. Scone bylo v počátcích Skotského království jeho hlavním městem a hlavně místem korunovace skotských králů - místu korunovace se dnes říká Moot Hill.
59 fotek, 16.8.2015, 130 zobrazení, 114 komentářů | architektura, cestování, krajina, příroda
Dunvegan Castle je hrad, který je již osm set let osídlen jedinou rodinou – klanem McLeodů a je tedy považován za nejstarší trvale osídlený hrad ve Skotsku. Je postaven na skále a dozajista i díky strategické poloze ustál kmenové boje, hladomor a všechny sociální i ekonomické proměny v zemi. Hrad je velmi zajímavý i architektonicky. Jeho výstavba začala ve třináctém století a po celá následující staletí se na něm podepisovaly nejrůznější architektonické styly. Nejstarší části hradů mohou pocházet dokonce již z devátého století. Nesmírně cenným dědictvím jsou vznešené Dunveganské haly. Obdivuhodné jsoi i nádherné zahrady, které jsou výborně udržované. Najdeme v nich spoustu známých i neznámých rostlin a stromů, ohromí nás obří rododendrony i divoké fuchsie.
Legenda, která se na hradě Dunvegan traduje je o víle, která se zamilovala do zdejšího náčelníka klanu natolik, že se rozhodla s ním žít. Ovšem zatímco ona nestárla, její milý času vzdorovat neuměl a tak nastal čas, aby se vrátila zpět mezi víly. Než tak učinila, věnovala svému muži vlajku „Fairy Flag“, která měla jeho potomkům splnit tři přání a při včasném rozvinutí je také chránit. Vyslovena byla dosud přání dvě. První v roce 1490 v bitvě u Glendale a druhé v roce 1580 v bitvě u Trumpanu. Třetí přání na své vyslovení teprve čeká.
Velké potíže zaznamenává hrad a jeho obyvatelé v letech 1847 – 1851, kdy je sužován hladomorem. Tehdejší náčelník klanu, vyčerpaný a zničený dodáváním jídla pro svou rodinu i členy klanu učiní velmi těžké rozhodnutí a hrad opouští. Ve věku devětatřiceti let se vydává do Londýna, aby zde našel práci účetního a uživil tak svou rodinu. Finanční krize zabránila rodině návratu do svého sídla na dlouhých osmdesát let. Teprve v roce 1929 se sem vrací v pořadí 27. náčelník klanu. O čtyři roky později byl hrad poprvé otevřen pro veřejnost. A mezi jeho návštěvníky bylo i několik velmi zvučných jmen. Místní drsnou krajinu si zamiloval Sir Walter Scott, Dr. Jonhson nebo královna Alžběta II.
65 fotek, 31.10.2015, 110 zobrazení, 75 komentářů | architektura, cestování, příroda
Schillerova rozhledna byla postavena v letech 1905 - 1906, na místě kde dříve stával hrad Kozihrady, v nadmořské výšce 383 m nad mořem. V roce 1905 se slavilo sté výročí velkého německého básníka Friedricha Schillera jehož památník měl být umístěn v přízemí rozhledny. Po něm také dostala rozhledna své jméno: Schillerova rozhledna (původní název: Schillewarte). Iniciátorem výstavby se stal místní okrašlovací spolek, kterému pomohl spolek kryrských rodáků žijících ve Vídni. Návrh rozhledny vypracoval úspěšný vídeňský architekt a stavitel Alois Kaiser. Podle dobových pramenů se na stavbu spotřebovalo 95 000 cihel, 60 fůr písku a 15 fůr žulového kamene. To vše prý na kostelní vrch dopravilo 298 koňských potahů. Otevírací slavnost se konala 17. června 1906 a zúčastnilo se jí několik tisíc návštěvníků ze širokého okolí.V květnu 2006 v době svého 100. výročí získala rozhledna svoji původní podobu z roku 1906, kdy Město Kryry provedlo nákladem 2 milionů korun celkovou rekonstrukci dle původního projektu. Byla provedena oprava cestiček vedoucích od kostela k rozhledně. Když vystoupáte 5 kamenných a 122 dřevěných schodů otevře se vám nádherný pohled na Doupovské a Krušné hory a České středohoří.

Petršpurk - hrad byl vystavěn asi roku 1360 českým pánem Petrem z Janovic, po kterém byl pojmenován Petrsburg, neboť podle tehdejší módy dávali šlechtici hradům německá jména. Staří Čechové však říkali a psali Petršpurk. Popis ze 16. století uvádí na hradě mnoho staveb, mj. velký dům se dvěma síněmi nad sebou a kaplí, v jejíž blízkosti stála bašta. Roku 1559 se však již připomíná jako pustý.Vrch byl přístupný jen z východní strany, neboť na ostatních stranách jsou příkré svahy. Roku 1651 byla ze zřícenin hradu postavena okrouhlá barokní kaple, která je dnes nejvýraznější stavbou v areálu. U ní lze spatřit propadlé staré sklepy. Při romantických úpravách v 19. století byly hradní pozůstatky poškozeny především vytvořením umělé zříceniny v nejvyšším bodě staveniště. Hrad vévodil po celá staletí na Jesenicku, což zanechalo odezvu v mnohých pověstech o hradu a Zámeckém vrchu, kde hrad stával.
34 fotek, 16.8.2015, 76 zobrazení, 84 komentářů | architektura, cestování, krajina, příroda
Perla Skotska " Isle of Skye" - název ostrova je odvozeno ze severského výrazu sky-a, což znamená „zamračený ostrov“. Dokonale výstižné. Zažíváme zde klasické skotské počasí. Hustá mračna, mrholení, déšť, mlha, i sluníčko. Vše se mění během chvilky.Tento ostrov je umístěn nejseverněji a je také největším ostrovem řadícím se k Vnitřním Hebridám. Duch pravé skotské atmosféry je tu ještě mnohem silnější než jinde ve Skotsku. Snad díky tomu, že kamenitý povrch a pohoří ostrova výborně kontrastuje s mořskou hladinou.Samotný ostrov je sice dlouhý 80 km, ale široký je pouhých 6,5 km. Žije zde přibližně 117 tisic obyvatel. Pobřeží je skalnaté, v zátokách jsou skryté oblázkové nebo i písečné pláže. Na pobřeží lze občas spatřit i tuleně

V západní části Skotské vysočiny se rozlévá záliv Loch Duich. Na tomto lochu je malý ostrůvek Eilean Donan. Na tomto ostrůvku se vypíná jeden z nejmalebněji umístěných skotských hradů – Eilean Donan Castle. Hrad byl postaven počátkem 13. století (asi roku 1230) na obranu proti Vikingům. Podle legendy byl hrad prý tak pevný a odolný, že jej ubránili pouze dva muži a chlapec proti mnohonásobné přesile.

Portree s pestře malovanými domky je přístavní městečko, které se nachází na ostrově Skye v oblasti Highland na západě Skotska. S počtem obyvatel necelých 2500 jde o největší městečko na ostrově s náměstíčkem a několika uličkami. Ve městě se nachází přístav pro malé, většinou rybářské lodě. Původně se městečko jmenovalo v galském jazyce Port Righ (Královský přístav). Toto pojmenování dostalo proto, že zde v roce 1540 během své návštěvy král Jakub V. smířil místní znepřátelené rody. Část obyvatel zde dodnes mluví skotskou gaelštinou - jazykem keltské větve indoevropské jazykové rodiny, který je příbuzný irštině. Za městem tvoří útesy působivou kulisu, která byla několikrát využita pro natáčení filmů.
64 fotek, 29.9.2015, 69 zobrazení, 56 komentářů | architektura, cestování, příroda
Město hrálo velmi významnou roli v husitských válkách, náměstí sloužilo jako shromaždiště vojska. Větší část města byla postavena na pravém břehu Lužnice. Město rozděluje na dvě části rozlehlý rybník Jordán, který byl původně vybudován jako zásobárna vody a dnes slouží jako přírodní koupaliště.
Na místě současného Tábora je prokázáno osídlení z doby halštatské a laténské. Zaznamenán byl i nález mince císaře Hadriána z doby římské.Ve třináctém století zde nechal Přemysl Otakar II. postavit hrad Hradiště. .
1 fotka, 24.10.2015, 144 zobrazení, 31 komentářů | Říjnová soutěž: Podzim
32 fotek, září 2015, 83 zobrazení, 91 komentářů | architektura, cestování
Poutní chrám Nanebevzetí Panny Marie je spojen sakristií se starším kostelíkem Smrti Panny Marie. Jejich vztah jako by naznačoval důležitost těchto událostí v životě Matky Boží.
Kájov je v písemné podobě doložen jako jedno z nejstarších poutních míst v Čechách. Už první zmínka o obci z roku 1263 je spojena se založením kláštera cisterciáků ve Zlaté koruně, kterému městečko později připadlo. Cisterciáci se starali o duchovní správu v tehdejší mariánské kapli. Bývalý kostel Smrti Panny Marie byl postaven ve 13. století. Pozdější přestavba jej spojila s novějším chrámem přetvořením ve dvě kaple. Díky vzrůstajícím davům poutníků začali Rožmberkové se stavbou velkolepého gotického chrámu.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie byl po nájezdech husitů obnoven v letech 1474 - 1475 a do jeho úschovy spočinula milostná soška Panny Marie. V následujících letech stoupla místu obliba kvůli zázračným uzdravením u blízké studánky. Stavba se skládá s pozdně gotického presbytáře sklenutého s dvoulodím klenbou nepravidelné hvězdice, výzdoba je barokní z 18. století. Do předního rohu je vestavěna hranolovitá věž.
55 fotek, 28.9.2015, 77 zobrazení, 80 komentářů | architektura, cestování, krajina, příroda
Cestou do Prachatic jsem zastavila v Kuklově ,kde jsme nakoukly do kostela sv. Ondřeje, který býval součástí kláštera paulánů, založeného na přelomu 15. a 16. století, nejpravděpodobněji v roce 1495. Jeho stavba trvala přibližně 30 let a nikdy nebyla dokončena. Jedná se o místo s dochovaným geniem loci, které hodně připomíná mnohem slavnější Panenský Týnec. Ctitel gotiky zde bude také velmi spokojen,nic na tom nemění fakt, že dochovány zde zůstaly pouze obvodové zdi pozdně gotického jednolodního kostela, s pětibokým závěrem a dvěma opěráky na jižní straně. Fragmenty ostatních klášterních budov se zachovaly víceméně jen ve zdech okolních domů, které zde později vznikly.

Prachatice jsou městskou památkovou rezervaci,pocházejí z 11. století.Nové město bylo založeno na přelomu 13. a 14. století na Zlaté stezce, po níž byla dopravována zejména sůl. Největší rozvoj města nastal v 16. století. Prachatice se staly nejvýznamnějším obchodním centrem na cestě do Bavorska. V letech 1436 až 1848 byly v držení feudálních rodů - Rožmberků, Eggenberků, Schwarzenberků. V roce 1620, ještě před Bílou horou, bylo město dobyto a zpustošeno vojskem generála Buquoye. Roku 1706 byl zdejší solní sklad přeložen do Krumlova město ztrácelo na významu. Dnes patří Prachatice k historicky nejdochovanějším městům v ČR. V historickém jádru se zachovaly zčásti hradby ze 14. století s baštou Helvít a Dolní bránou. Gotický děkanský kostel sv. Jakuba byl dokončen kolem roku 1570. Stará radnice s bohatou figurální výzdobou pochází z roku 1570 až 1571. Novorenesanční Nová radnice pochází z let 1902 až 1903.Ve městě se dochovala řada renesančních domů. Kašna nese renesanční sochu Spravedlnosti z roku 1582. Ve městě několik muzeí.
28 fotek, 28.9.2015, 67 zobrazení, 41 komentářů | architektura, cestování, příroda
Po procházce mezi kameny se ocitáme v pohádce ...
Typická jihočeská vesnička Holašovice byla díky své jedinečnosti zapsána na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO a to především pro své mimořádné architektonické a urbanistické hodnoty.
Představuje unikátní dochovaný soubor hospodářských usedlostí, které byly stavebně a výtvarně upraveny v průběhu 19. století do specifické podoby tzv. selského baroka. Unikátní je dosud neporušená forma půdorysného řešení, parcelace i struktura zástavby, která je příkladem vesnického urbanismu z období vrcholné fáze středověké kolonizace.

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10361869257-narodni-klenoty/211563235200003-holasovice-odkaz-stredoveku
24 fotek, 28.9.2015, 88 zobrazení, 41 komentářů | architektura, cestování, příroda
V pondělí se Rajčátka rozprchla ... S Lídou jsme si pobyt na jihu ještě o den prodloužily a putovaly do Holašovic a Prachatic.
U jihočeské vsi Holašovice stojí velký kruh z mohutných kamenů. Na západě Evropy se podobným stavbám říká kromlechy. Ten holašovický není starý, byl postaven v roce 2008. Podle psychotroniků je plný energie. Vědci na to ovšem příliš nevěří. Český klub skeptiků Sisyfos dokonce uštědřil staviteli kromlechu za „matení české veřejnosti“ bronzový Bludný balvan.
52 fotek, 27.9.2015, 87 zobrazení, 110 komentářů | architektura, cestování, krajina, příroda
Ráno jsem opět s Lídou a Jitkou vyrazila,temtokrát směr Lipno.Putování za obrázky jsme začaly na Stezce korunami stromů.Po té jsme se přesunuly na naučnou stezku Svatý Tomáš a zdolaly Vítkův kámen.Při zpáteční cestě jsme zalovily na hrázy Lipna a v závěru krásného dne jsme neodolaly procházce Frymburkem .
50 fotek, 26.9.2015, 105 zobrazení, 108 komentářů | architektura, cestování, města
Český Krumlov jsem letos navštívila v rámci srazu Rajčátek s Jitkou a Lídou.Byla to jen krátká návštěva,počasí moc nepřálo ,ale přes to jsme stihly navštívit nejatraktivnější místa města a několikrát se zastavit u tribuny na náměstí Svornosti,kde právě probíhaly Svatováclavské slavnosti .
27 fotek, 26.9.2015, 71 zobrazení, 38 komentářů | architektura, cestování, krajina, příroda
Hrad Dívčí Kámen je monumentální romantická zřícenina rozprostřená na vysoké skále v překrásné přírodě nad soutokem Křemžského potoka a řeky Vltavy

Josefova rozhledna je 18 metrů vysoká kamenná věž, nechal ji na vrcholu hory Kleť (1083 m n.m.), nejvyšším vrcholu Blanského lesa, postavit kníže Josef Schwarzenberg pro soukromé účely svého rodu. Veřejnosti slouží rozhledna od druhé poloviny 19. století, v roce 1872 k ní byl přistaven malý domek pro správce rozhledny. Dnešní chata byla k rozhledně přistavena v roce 1925. Další stavbou na Kleti je hvězdárna stojící od roku 1958 několik desítek metrů pod rozhlednou. Na Kleť byla také v roce 1961 vybudována sedačková lanovka z Krasetína o délce 1732 m a převýšení 346 m. Jiný objekt těsně pod vrcholem je ještě televizní vysílač, ten dnešní je z roku 1977 a je vysoký 172 m.
56 fotek, 25.9.2015, 82 zobrazení, 87 komentářů
Idylické městečko Vyšší Brod se rozkládá uprostřed kouzelné krajiny východní Šumavy. V dávné minulosti se zde přes Vltavu brodily obchodní karavany, dnes je Vyšší Brod cílem všech, již hledají neopakovatelné zážitky a příjemný odpočinek. Zdejší cisterciácké opatství, vzácnou perlu Vltavy, založili mocní Rožmberkové roku 1259 jako důstojné místo svého posledního odpočinku.Po prohlídce města jdeme křížovou cestou k poutnímu místu Maria Rast am Stein.Nenecháme si ujít ani šumění vodopádů sv. Wolfganga ani tajuplnou atmosféru Čertovy stěny.Den zakončíme zastávkou v Rožmberku.
42 fotek, 24.9.2015, 68 zobrazení, 41 komentářů | architektura, cestování
Vyplatilo se doma posedět nad mapou a připravit si seznam zastávek,které cestu velmi zpříjemnily.Mě se cesta moc líbila a děvčatům ,která jsem nabírala a zastávky pro ně byly překvapením ,dle jejích slov i albíček se cesta líbila také ...věřím jim :)
17 fotek, září 2015, 223 zobrazení, 71 komentářů | lidé
61 fotek, 15.8.2015, 85 zobrazení, 39 komentářů | architektura, cestování, krajina
Skotská Vysočina je to pravé Skotsko. Studeným větrem ošlehávané útesy, fenomenální kamenné hrady , nádherná nespoutaná příroda, kterou tvoří hory, jezera nebo horská údolí, to je nejmalebnější region Skotska. Počasí je zde většinou pošmourné, chladné a deštivé. Region je to řídce osídlený a historicky byla tato oblast rozdělena mezi několik rodových klanů. Navzdory spojení s Anglií zde stále přetrvávají původní skotské zvyky, jazyk a tradice, které jsou hodně podobné těm irským. Stále se aktivně užívá původní keltský jazyk a oblíbená je keltská hudba. Tato oblast leží na severu ostrova Velká Británie a k pevninské části Vysočiny patří i přilehlé ostrovy jako Hebridy nebo ostrov Skye. Zároveň se ve zdejších horách nachází i nejvyšší hora Velké Británie, Ben Nevis. Za správní město je považováno město Inverness, vstupní brána k jezeru Loch Ness.

Neptunovy schody jsou soustavou osmi zdymadel na Kaledonském kanále, který spojuje západní a východní pobřeží Skotska. Zdymadla překonávají rozdíl hladin 28 metrů. Kaledonský kanál byl postaven v letech 1804-22 a měřil 104 km (32 km bylo vybudováno uměle, zbytek tvořila jezera s mořskými zálivy). Celý systém výrazně zjednodušil lodní dopravu v této oblasti, protože lodě už nemusely absolvovat dlouhou cestu kolem severního Skotska.

Urquhart Castle leží na skalnatém poloostrově jezera Loch Ness, mezi městy Fort William a Inverness. Jeho poloha 15 m nad jezerem byla zcela výjimečná, byl vybudován jako pozorovací místo a je nyní nejznámějším místem pro hledání známé lochnesské příšery. Místo bylo osídleno už v železné době a bylo pravděpodobně opevněno v 6. století, když sv. Kolumban z Irska navštívil oblast a zřejmě se setkal s příšerou. Historické prameny se však zmiňují o jeho existenci až od začátku 13. století. Koncem 13. století hrad dobyl anglický král Edward I. Brzy po něm se ho zmocňovali různí šlechtici. V r. 1692 byl hrad vyhozen do povětří vojskem, které ho obsadilo po Jakobitském povstání r. 1689, jako prevence vzniku jakobitské základny v pozdější době. Od té doby není obsazen. I přes to že je dnes hrad ruinou, svého času to byla jedna z největších baštových pevností ve středověkém Skotsku.

Loch Ness je ledovcového původu je 36 km dlouhé; dosahuje maximální hloubky 229 m a je populární pověstnou lochnesskou příšerou. Ta udělala z Loch Ness nejznámější jezero světa.Lochnesská příšera je magnetem pro návštěvníky. Délka 36 km,229 m hloubka, studená voda jezera ležícího ve východním konci Great Glen, geologického zlomu ve Skotsku. Jezero tvoří část Kaledonského kanálu, navrženého ing. Thomasem Tellfordem v r. 1822. Tellford 19 let budoval kanál, který ušetřil nebezpečnou pobřežní cestu rybářským a dalším lodím.
42 fotek, 14.8.2015, 57 zobrazení, 35 komentářů | architektura, cestování, krajina, příroda
Muzeum dopravy - se nalézá v západní části Glasgow a zaměřuje se svou expozicí na dopravu a to hlavně motorovou, ale nejen na tu. Toto muzeum, nacházející se v budově Kelvin Hall se řadí svou návštěvností zhruba půl miliónu lidí ročně mezi nejnavštěvovanější svého druhu na celých britských ostrovech. Kromě několika desítek ne nezajímavých osobních automobilů z dávné i blízké historie lze v prostorách muzea vidět ještě několik ukázek nejen z glasgowských dílen výrobců lokomotiv, tramvají, motorek, kol, nebo zdařilých modelů mnoha lodí a ponorek.
61 fotek, 14.8.2015, 67 zobrazení, 16 komentářů | architektura, cestování, krajina, příroda
Falkirk Wheel je rotační lodní výtah ve Skotsku, jde o jedinou stavbu tohoto druhu na světě.Výtah překonává výškový rozdíl 24 metrů a spojuje kanály Forth a Clyde s kanálem Union. Skotsku pasovalo konstrukci na technickou pamětihodnost země.Architektonické řešení vychází z dílny společnosti RMJM, za návrhem rotačního výtahu stojí Nicoll Russell Studios. Falkirk Wheel se skládá ze dvou patnáctimetrových ramen, která drží dvě vany s kapacitou 600 tun vody. Díky Archimedově zákonu stačí k pohonu ramen relativně slabý motor o výkonu 22 kilowattů. Fyzikální zákon též udržuje kolo v rovnováze.Vany, které jsou posazeny v obrovských kruzích, se při rotaci pomalu otáčí. Systém ozubených kruhů udržuje vodorovnou polohu až do skončení procesu rotace.Způsob napojení na kanál Union byl volen s ohledem blízkou, archeologicky významnou, silnici Antonine Wall. Část kanálu tak vede 150 metrů pod zemí a dále pak na rampu zakončenou Falkirk Wheel. Spodní úroveň kanálu je řešena jako kulaté přístaviště s technologickým a turistickým zázemím.

Glasgow se ve skotské gaelštině nazývá Glas-cu, což znamená "drahé zelené místo". Podle legendy spojované se založením města naložil Sv.Mungo, šiřitel křesťanství ve Skotsku, ostatky těla svatého Ferguse na vůz tažený voly a poručil jim dovézt je na místo vybrané Bohem a na tomto místě ted stojí katedrála Sv. Munga.
72 fotek, 13.8.2015, 65 zobrazení, 28 komentářů | architektura, cestování, krajina, příroda
Země nejen přírodních krás,má vše.Začíná na jihu nížinnými oblastmi v okolí hranic s Aglií a postupně se směrem k severu začínají zvedat pahorky a zádumčivé hory, zahalené v tajemné mlze a krásné svou zelení a vřesovišti.Má krásné útesy a pláže,tajemná jezera, hrady i kláštery. Je to země proslavená svou whisky, staletou historií protkanou boji za svobodu a nezávislost, muži v sukních.

Město Stirling, v minulosti hlavní město Skotska, se nachází na řece Forth a patří ke skotské historii přinejmenším stejně jako Edinburgh. Zemřel zde mimo jiné král Alexander I., narodil se Jakub III. a další z osobností skotských dějin, Marie Stuartovna, zde byla roku 1543 korunována za skotskou královnu.Královský hrad byl vybudován na kopci zvaném Castle Hill a řadí se k nejdůležitějším a největším hradům Skotska. První zmínka o něm pochází z roku 1110, většina dochovaných budov však byla postavena v 15. a 16. století.
Dalšími stavbami je Královská kaple (Chapel Royal) a Královský palác (Royal Palace), zdobený úchvatnými kamennými sochami, který nechal postavit Jakub V. a byl prvním renesančním palácem v Británii.V prostorách hradu je muzeum vojenské historie Skotska s předměty, obrazy a fotografiemi připomínajícími všechny války, kterých se skotští vojáci zúčastnili. Velmi zajímavě působí i kuchyně zařízená ve středověkém stylu, s hromadami potravin, kuchaři a kuchařkami v akci.

Wallace Monument představuje vysokou věž stojící na vrcholu kopce Abbey Craig s výhledem na celé bývalé hlavní skotské město Stirling. Tento monument byl postaven na počest sira Williama Wallace, jenž bojoval ve 13. století za nezávislost Skotska a je skotským národním hrdinou.Památník byl postaven v polovině 19. století po kampani na získání financí a byla doprovázena vlnou skotské národní identity. Kromě veřejných darů byla výstavba pomníku částečně financována z příspěvků od zahraničních dárců, včetně italského národního vůdce Giuseppe Garibaldiho. Stavba monumentu byla provedena podle návrhu architekta Johna Thomase Rocheada a byla dokončena v roce 1869.Je to gotická pískovcová věž vysoká 67m postavená ve viktoriánském stylu. Stavba stojí na útesu nad Abbey Cambuskenneth, na kterém, jak se věří, začal Wallace shromažďovat svoji armádu k boji proti vojsku krále Edvarda I. těsně před bitvou o Stirling Bridge.

Bitvy u Bannockburnu byla bitva, která definitivně ukončila snažení anglického krále Eduarda II. o ovládnutí Skotska a učinila Roberta Bruceho nezávislým skotským králem.

Komentáře

nebo přihlásit Komentář lze odeslat klávesovou zkratkou shift + enter